Co je elektrokolo

Za elektrokolo považujeme jakékoliv jízdní kolo, které je vybaveno elektromotorem, řídicí jednotkou a bateriemi coby zdrojem energie. Pohonná jednotka plní roli jakéhosi asistenta, který jezdci pomáhá při šlapání a stará se o jeho pohodlí. Obecně přitom platí, že dopomoc motoru může být aktivována pouze tehdy, pokud jezdec sám aktivně otáčí klikami.

Důležité právní a technické předpisy

Definují základní pojmy a stanovují podmínky, za kterých mohou být jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem provozována.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES z března roku 2002 „O schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel.“
  • Česká technická norma ČSN EN 15194 z května roku 2015 „Jízdní kola – Jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem – Jízdní kola EPAC (Standard for Electronically Power Assisted Cycles)“

Podle českých, jakož i evropských právních předpisů hovoříme o takzvaných jízdních kolech s pomocným elektrickým pohonem, která se nejen u nás, ale i po celém světě těší stále vzrůstající oblibě. Do této kategorie patří elektrokola, jejichž jmenovitý výkon nepřesáhne 250 W a jejichž rychlost s asistencí elektromotoru nepřevýší 25 km/h. Motor elektrokola uvádíme do pohybu a do práce šlapáním, tedy otáčením pedály. Pro elektrokola platí stejné podmínky provozu jako pro klasická jízdní kola, za jejich řídítky jste tudíž cyklistou se vším, co k tomu patří.

Elektrokola, jež výše uvedené podmínky nesplňují, jsou z pohledu platné legislativy motorovými vozidly, anebo musí být provozována mimo veřejné komunikace na speciálních tratích a ve volném terénu, kde je to možné. Získá-li takové elektrokolo (například rýchlé elektrokolo s asistencí motoru až do 45 km/h) statut motorového vozidla, pak s ním samozřejmě nesmíte jak na cyklostezky, tak na lesní cesty a další komunikace, kde je vjezd motorovým vozidlům zakázán vyhláškou anebo dopravním značením. Správně byste s takovým kolem neměli jezdit ani do bikeparku nebo do lesa – nikam, kam nejezdíte ani s motorkou nebo autem. 

Kategorie a pohony

Elektrokola, respektive jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem, můžeme rozdělit do mnoha různých kategorií. Zaměřit se můžeme například na konstrukci kol samotných, na pohonné jednotky a jejich technické parametry či na předpokládaný způsob využití.

1. Rozčlenění dle konstrukce

Podle konstrukce můžeme elektrokola rozdělit na dvě základní skupiny. První tvoří stroje, jejichž pohonná jednotka je integrální součástí jejich konstrukce, druhou pak klasická jízdní kola, která byla na elektrokola přestavěna pomocí takzvaných motorizačních elektrosad. Umístění elektromotoru, jakož i baterie s ním spojené přitom bývá různé:

  • Pohon v předním náboji: vhodný především pro městská či treková elektrokola, u kterých se předpokládá provoz v nenáročném terénu, převážně na zpevněných cestách či silnicích. Z hlediska montáže je toto umístění nejjednodušší, a proto je často využíváno u elektrokol v nižších cenových hladinách.
  • Pohon v zadním náboji: pohonná jednotka umístěná v zadním náboji je typická pro horská elektrokola. Při pohybu v terénu je nesmírně důležité, aby bylo poháněné kolo jaksepatří zatížené, a právě tuto podmínku splňuje zadní pohon přímo dokonale. Ani při silnějším záběru elektromotoru tak nehrozí podklouznutí, které by u předního pohonu mohlo vyústit v nepříjemný pád.
  • Pohon ve středovém složení: modely s elektromotorem vestavěným v oblasti středového složení se mohou pochlubit skvělým rozložením hmotnosti a velmi efektivním využitím energie. Hodí se jak do městského, tak horského prostředí, avšak teprve v náročném terénu ve spojení se silným motorem dokáží ze svých parametrů vytěžit maximum. Tyto elektromotory jsou z důvodu vyšší pořizovací ceny umisťovány především na elektrokola těch nejvyšších kategorií.

Stejně jako běžná jízdní kola, i elektrokola můžeme rozčlenit podle konstrukce rámu a rovněž podle materiálu, z něhož je tento rám zhotoven. Nejčastěji hovoříme o elektrokolech hliníkových, ve vyšších cenových hladinách pak také o modelech karbonových. Konstrukce rámu bývá zpravidla neodpružená a doplněná přední odpruženou vidlicí. U strojů určených do náročného terénu se stále častěji setkáváme s provedením celoodpruženým, jež nabízí nejen více pohodlí, ale také větší přilnavost k povrchu stezky. Co se týče zdvihu, nejčastěji se pohybujeme v rozmezí od třiceti milimetrů u kol městských až po třeba sto osmdesát milimetrů, s nimiž běžně operují elektrokola horská, respektive endurová nebo sjezdová.

Většinu konstrukčních prvků, tedy například rozměr zapletených kol v různých kategoriích, elektrokola přebírají od klasických nemotorových bicyklů. Včetně moderních prvků jako pneumatiky kategorie plus, bezdušové systémy, teleskopické sedlovky a bezdrátové elektrické řazení. 

2. Rozčlenění dle pohonných jednotek a jejich technických parametrů

Podle konstrukce můžeme elektrokola rozdělit na dvě základní skupiny. První tvoří stroje, jejichž pohonná jednotka je integrální součástí jejich konstrukce, druhou pak klasická jízdní kola, která byla na elektrokola přestavěna pomocí takzvaných motorizačních elektrosad. Umístění elektromotoru, jakož i baterie s ním spojené přitom bývá různé:

  • Pohon v předním náboji: vhodný především pro městská či treková elektrokola, u kterých se předpokládá provoz v nenáročném terénu, převážně na zpevněných cestách či silnicích. Z hlediska montáže je toto umístění nejjednodušší, a proto je často využíváno u elektrokol v nižších cenových hladinách.
  • Pohon v zadním náboji: pohonná jednotka umístěná v zadním náboji je typická pro horská elektrokola. Při pohybu v terénu je nesmírně důležité, aby bylo poháněné kolo jaksepatří zatížené, a právě tuto podmínku splňuje zadní pohon přímo dokonale. Ani při silnějším záběru elektromotoru tak nehrozí podklouznutí, které by u předního pohonu mohlo vyústit v nepříjemný pád.
  • Pohon ve středovém složení: modely s elektromotorem vestavěným v oblasti středového složení se mohou pochlubit skvělým rozložením hmotnosti a velmi efektivním využitím energie. Hodí se jak do městského, tak horského prostředí, avšak teprve v náročném terénu ve spojení se silným motorem dokáží ze svých parametrů vytěžit maximum. Tyto elektromotory jsou z důvodu vyšší pořizovací ceny umisťovány především na elektrokola těch nejvyšších kategorií.

Stejně jako běžná jízdní kola, i elektrokola můžeme rozčlenit podle konstrukce rámu a rovněž podle materiálu, z něhož je tento rám zhotoven. Nejčastěji hovoříme o elektrokolech hliníkových, ve vyšších cenových hladinách pak také o modelech karbonových. Konstrukce rámu bývá zpravidla neodpružená a doplněná přední odpruženou vidlicí. U strojů určených do náročného terénu se stále častěji setkáváme s provedením celoodpruženým, jež nabízí nejen více pohodlí, ale také větší přilnavost k povrchu stezky. Co se týče zdvihu, nejčastěji se pohybujeme v rozmezí od třiceti milimetrů u kol městských až po třeba sto osmdesát milimetrů, s nimiž běžně operují elektrokola horská, respektive endurová nebo sjezdová.

Většinu konstrukčních prvků, tedy například rozměr zapletených kol v různých kategoriích, elektrokola přebírají od klasických nemotorových bicyklů. Včetně moderních prvků jako pneumatiky kategorie plus, bezdušové systémy, teleskopické sedlovky a bezdrátové elektrické řazení. 

3. Rozčlenění dle předpokládaného způsobu využití

Není sporu o tom, že využití elektrokol je opravdu velice široké, možná ještě širší, než je tomu u kol klasické konstrukce! Nabídka těchto strojů je nadmíru rozmanitá, městskými koly počínaje a těmi horskými, určenými do nejnáročnějších podmínek, konče.

  • Elektrokola městská, příměstská, skládací + koloběžky: kategorie kol určená pro provoz ve městě se vším, co k tomu náleží. Nalezneme mezi nimi kola skládací, která se svými rozměry snadno vměstnají i do autobusu hromadné dopravy, kola stylová, za jejichž řídítky můžeme vídat umělce, studenty i zaměstnané manažery, ale také kola, která pouze plní to, k čemu byla stvořena. Ať už hovoříme o každodenním dojíždění za prací, nákupy či běžnými obchůzkami, s těmito modely se v městské džungli rozhodně neztratíte.
  • Elektrokola silniční, fitness, treková a crossová: kola tohoto určení jsou vhodná především na zpevněné cesty, případně do méně náročného terénu. Pokud rádi cestujete, podnikáte výlety všeho druhu či si jen po práci toužíte protáhnout tělo a trochu si zasportovat, kategorie trekových a crossových elektrokol je pro vás tou pravou volbou. Na své si přijdou také jezdci, pro něž je rychlost nadevše ostatní. Nabídka silničních a fitness modelů pro ně určených se rozrůstá s každou další sezonou.
  • Elektrokola horská: v sedle elektrokola se nemusíte obávat ani těch nejnáročnějších podmínek. Kromě sportovně založených modelů s přední odpruženou vidlicí a pevným rámem se v nabídce výrobců stále častěji objevují také kola, která vám dovolí užít si jízdu v technickém terénu opravdu naplno. Celoodpružená kola kategorií trail a enduro se zdvihem od sto dvaceti do sto osmdesáti milimetrů dnes nejsou žádnou výjimkou. Nalézt však můžeme také kola sjezdová a v současné době tolik oblíbená kola sněžná neboli fatbiky.