Naše hraniční pohoří Krušné hory nabízí mnoho přírodních krás, zajímavých turistických cílů a památek. Vzniklo kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Málokterá oblast Česka je tak romantická, tajemná a současně neznámá jako právě Krušné hory. Pojďte s námi na elektrokole projet tamní vrcholky, hluboké lesy i malebné krušnohorské podhůří. Toto pohoří je totiž protkáno velkým počtem zajímavých a opravdu pěkných cyklotras.
Z PŘÍKOPU NA ROZHLEDNU
Výlet začínáme v Horní Blatné, malebném renesančním městě s čtvercovým náměstím a kostelem sv. Vavřince. V okolí se dochovala řada stop po těžbě cínu, kobaltu a stříbra. Ke zdejším nejzajímavějším lokalitám patří Vlčí jámy a Blatenský příkop přivádějící vodu z přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Až na tato místa se na kole nedostanete, ale určitě si najděte čas na procházku a chvilku si vše prohlédněte. My jsme si na elektrokole vyšlápli také na Blatenský vrch (s výškou 1044 m n. m.), kde stojí známá rozhledna.
HORY JAKO NA DLANI
Blatenská rozhledna vznikla společně s restaurací a s turistickou chatou již v roce 1912, ovšem do dnešní doby se dochovala pouze věž. Hotelová část musela být dokonce kvůli žalostnému stavu v průběhu let zbourána, aby neohrožovala statiku celé stavby. Projekt vypracoval chebský architekt Karl Matusch a místní ji původně nazvali Zitina vyhlídka, a to na počest poslední rakouské císařovny Zity Bourbunsko-Parmské. Tento název ale přestal platit s posledním výstřelem první světové války a koncem rakousko-uherské monarchie. Nakonec stavba přežila všechny útrapy času a nyní se o ni starají ochránci přírody, kteří zde mají i svou chatu. Rozhledna měří 21 metrů a za výstup po necelé stovce schodů budete odměněni výhledem na téměř všechny dominanty Krušných hor.
ŠACHTY NA TRASE
Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout lázeňským střediskům v Jáchymově, Klášterci nad Ohří či Teplicích. Odedávna se zde těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram a ve 20. století také uran. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes a my jsme během cesty zastavili u bývalých šachet Gustav a Radstuben. Po Železné cestě jsme podél četných pastvin dojeli až na rozcestí Lužský vrch, kde jsme odbočili vpravo. Minuli jsme opravenou kapličku postavenou za druhé světové války a brzy jsme se ocitli u skalní oblasti nacházející se pod vrcholem horského hřbetu Na Strašidlech, odkud je krásný výhled do kraje. Stěny jsou vysoké od 6 až do 25 metrů. Leze se zde po plotnách, spárách a jsou tu i sokolíci, kouty, komíny a krátká hřebenovka. Doporučuji si nezapomenout zámek na kolo, abyste mohli skály v klidu prozkoumat. Pokud ale nemáte tolik zkušeností jako třeba místní dobrodruzi a hornoblatenští horolezci, raději se nepouštějte do větších akcí, protože skalní útvary mají různou pevnost.
NADZEMNÍ I PODZEMNÍ OBJEVY
Lesní cestou jsme sjeli do údolí Blatenského potoka a Pašeráckou cestou jsme se přiblížili až téměř k hranicím s Německem. Tamní oblast je přírodním parkem Jelení vrch a svým rázem připomíná šumavské pláně. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami. Pod Jelením vrchem se nachází zaniklá obec Jelení, která byla vyhlášená výrobou krajek. V okolí městečka Přebuz se v lesích nachází ukryté pozůstatky cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Hornická aktivita v okolí Rolavy a Jelení vrcholila v 16. století. Jde o volně přístupné opuštěné areály. Největší jsou zbytky tajného důlního závodu Rolava – Sauersack, kam jsme měli namířeno i my.
ZNÁTE Z DETEKTIVEK
Za 2. světové války tu byla vykopána šachta až do hloubky 175 m a v pěti patrech vyraženo 14 kilometrů chodeb. Objekt byl tvořen administrativními a obytnými budovami, těžní jámou, kompresorovnou, trafostanicí a úpravnou vody. Byly zde sklady, dílny, garáže, konírna, umývárny. Vše je popsané a také znatelné v okolních základech. Válečný zajatecký tábor se nachází na druhé straně silnice. Protože těžba a úprava rudy nepřinášela předpokládaný výnos, byl v květnu 1945 důl i s úpravnou opuštěn. V poválečném období došlo k demontáži technického zařízení a ukončení nákladného odčerpávání vody z podzemí, takže kilometry chodeb byly definitivně zatopeny. Tento areál můžete znát i z detektivního televizního seriálu Rapl. Po vystěhování německého obyvatelstva zanikla i nedaleká obec Rolava, kde se ale nachází příjemná hospůdka Poštovna Rolava. Tady jsme se zastavili na občerstvení a teplé jídlo.
OPUŠTĚNÉ VESNICE
Po načerpání energie jsme pokračovali hlubokými lesy přírodního parku Přebuz k další zaniklé obci Chaloupky, kde se od konce 14. století těžila cínová ruda, takže tu jsou rozsáhlé pozůstatky rýžování, pravděpodobně vůbec nejrozsáhlejší v celých Krušných horách. Horníci rýžovali v okolí říčky Rolavy i vysoko na svazích okolních hor. Stávalo zde 88 stavení, byla tu škola a místní obyvatelé pracovali ve zdejší Leopoldově parní pile a bednárně. Dnes se v místech zaniklých obcí Rolava a Chaloupky prohání hlavně vítr a kouzlo krajiny zde dotváří meandrující říčka, která protéká náhorními plošinami se solitérními stromy lemovanými lesy. Za Chaloupkami řeka vtéká do lesa, stáčí se k jihu, přijímá Černou vodu pramenící v oblasti rolavských vrchovišť a teče do Nových Hamrů.
VIADUKTOVÁ SMYČKA
Podobně jako v Horní Blatné se kdysi nerostné bohatství těžilo i v Nových Hamrech. Obec založili v 15. století horníci a dali jí jméno podle nového hamru, postaveného pod Dvorským vrchem. V centru obce stojí kostel sv. Jana Nepomuckého, hlavní dominantou je ovšem Krušnohorský Semmering, železniční trať z Karlových Varů do saského Johanngeorgenstadtu. Byla postavena v letech 1896–1899. U Nových Hamrů vede přes vysoký viadukt a z jedné strany údolí se dostává na druhou část, takzvanou novohamerskou smyčkou v impozantním oblouku s poloměrem 180 metrů. Rozhodně tedy stojí za vidění.
JE TO SRDCOVKA
Po silnici a cyklotrase číslo 2009 jsme se vrátili do Horní Blatné, kde jsme ráno náš výlet začínali. Ujeli jsme téměř 42 km poměrně náročným terénem a spotřebovali celou baterii. I když nám počasí moc nepřálo a slunce vysvitlo vždy jen na chvíli, celý den jsme si moc užili. Máme Krušné hory rádi a pravidelně se sem vracíme, je to naše srdcovka a vhodných tras a míst je zde bezpočet.
statistika výletu
OBLAST: KRUŠNÉ HORY, KARLOVARSKÝ KRAJ
DÉLKA TRASY: 41,5 KM
MINIMÁLNÍ VÝŠKA: 692 M
MAXIMÁLNÍ VÝŠKA: 1042 M
OBTÍŽNOST: TĚŽKÁ
SPOTŘEBA BATERIE: CELÁ
TRASA: HORNÍ BLATNÁ – BLATENSKÝ VRCH – NA STRAŠIDLECH – JELENÍ – ROLAVA – NOVÉ HAMRY – HORNÍ BLATNÁ
VÍCE INFORMACÍ O AUTORCE: WWW.LASOUL.CZ
