Na českém i polském břehu Olše

Zastavení u značky Lovelec a test dvou zajímavých elektrokol v ulicích Českého Těšína.

Pokud bychom měli jmenovat domácí značky elektrokol přesahující hranice, pak jednou z nejzajímavějších, svým způsobem specifických a skutečně nekonvenčních je Lovelec z Českého Těšína. Před třinácti lety ji založil Stanislav Glac, úspěšný obchodník, akční podnikatel, sportovec, amatérský triatlonista a dálkový cyklista. V elektrokolech viděl velký potenciál i šanci na úspěch. Následující roky mu daly za pravdu.

ZNAČKA JAKO ŘEMEN

Nápaditý název značky evokující mezinárodně známý termín love (láska) má zajímavý přesah i na polský trh. Neboť malé polské děti, než správně vysloví písmeno R ve slově rower, často žvatlavě říkají „lovel“ nebo „lovelek“ (tedy kolo nebo kolečko), dokud jim mezi zuby správně nezadrnčí znělé R. Jasné a srozumitelné pro Čechy i pro Poláky, navíc také vtipné. Máme tu tedy značku jako řemen! Dnes už je Lovelec pravdu známým výrobcem, má distribuční síť na českém i polském trhu a také v dalších zemích. Odbyt u našich severních sousedů dokáže efektivně obsluhovat právě díky umístění přímo na hranici obou zemí.

ZE ZEMĚ DO ZEMĚ

Před sídlem firmy v Nádražní ulici v Českém Těšíně naskočíte na e-bike a doslova po pár šlápnutích jste na známém mostě přes řeku Olši. Rázem se ocitáte v polské části tohoto historií zkoušeného a smýkaného města situovaného v severovýchodním cípu republiky. Protože jsme měli do tohoto vydání naplánovaný test elektrokola Lovelec, rozhodli jsme se nakonec spojit příjemné s užitečným a pojmout vyzkoušení hned dvou elektrokol jako výlet a základní zmapování české i polské části Těšína. V prezentačním showroomu značky jsme si vyzvedli trekingové elektrokolo Lovelec Teraka Low Step a pánské trekingové elektrokolo Lovelec Triago Man. Stroje byly nachystané a nabité. Vstřícný personál při komunikaci s námi, zákazníky nebo třeba doručovací službou používá češtinu a polštinu a mezi sebou komunikuje zdejším nářečím, takzvanou gwarou. Jako by na nás mluvila zdejší hudební ikona Ewa Farna a míchala češtinu a polštinu, jak je odmala zvyklá. Nakonec se musíme násilím vytrhnout z družného hovoru, a kdybychom bývali tenkrát nevyjeli na plánovanou trasu, povídáme si na recepci Lovelec ještě dnes…

ZAČÍNÁME V SHOWROOMU

Jak jsme naznačili výše, skutečně stačí jen párkrát šlápnout do pedálů, rozpohybovat středové motory Motinova v útrobách našich elektrokol, a jsme prakticky na hranici. Nejprve jsme to ale vzali okruhem přes Český Těšín.

Impozantní budova těšínského nádraží byla postavena v roce 1889 a až do roku 1920 fungovala pro obě části města, tedy i tu po pravé straně řeky Olše. Stavbu si prohlédl i císař František Josef I., když navštívil Těšín. V roce 2006 byla výpravní budova vyhlášena Kulturní památkou ČR.

Hlavní náměstí Českého Těšína zdobí novorenesanční radnice z roku 1929, kde dnes sídlí městský úřad. Bylo tady pusto a prázdno, snad i trochu smutno, tak jsme náměstí oživili naším focením.

Hranici jsme přejížděli přes most Přátelství, který byl původně postaven v roce 1880. Ve dvacátých letech se stal hraničním přechodem mezi Polskem a Československem. Ještě než přejedete řeku Olši, už vás na polské straně zaujme vyvýšený těšínský hrad přestavěný na zámek s parkem na Zámeckém vrchu. Také si nelze nevšimnout množství obchůdků a restaurací v uličkách a mumraje lidí. Jako bychom vstupovali do jiného světa. A trochu tomu tak bylo…

Na českém břehu těsně před mostem si všimněte půlkruhové budovy legendární kavárny Avion. Původní funkcio-
nalistická kavárna byla postavena v roce 1933, jenže tohle místo setkávání umělců z obou břehů Olše bylo vážně poškozeno v roce 1939, kdy byl do vzduchu vyhozen most Přátelství. Teprve v roce 2009 byla na stejném místě (ve skutečnosti asi s dvoumetrovou odchylkou) zahájena stavba repliky. Dnes zde najdeme Kavárnu a čítárnu Avion, která opět stmeluje kulturní život města.

Vjíždíme tedy do Polska. Hned za mostem jsme se stočili vpravo a vjeli úzkou uličkou do „Těšínských Benátek“. Tvoří je malebná ulička Przykopy u náhonu Młynówka a domky z 18. a 19. století, do kterých se vstupuje přes dřevěné mostky. Veskrze romantická projížďka!

Podle mapy jsme se vydali k amfiteátru zapuštěnému do svahu uprostřed zástavby, ale jaké bylo naše překvapení, když jsme tu našli celkem živelně fungující bezplatné parkoviště. Podle systému parkování vozidel je zde boj o každý půlmetr, a velmi žádaná je tedy ukázněnost a ohleduplnost všech zainteresovaných. Protože zůstat celý den nebo noc nedopatřením zablokovaný nechce nikdo.

Náměstí bylo zrovna našim zrakům skryté za stavebními zábranami, ale předpokládáme, že po rekonstrukci to bude krása (což si vyžádá další návštěvu…). Polský Těšín měl větší štěstí na historické památky, protože celé staré město se nachází tady. Malebné uličky a zákoutí, typické trhy se zeleninou i šrumec v kavárnách a bistrech.

Jestliže kavárny nebo drobné občerstvení ponecháváme vždy náhodě a momentálnímu pocitu, pak na hlavní jídlo se při každé návštěvě polského Těšína snažíme urvat místa ve Wegechatce. Nenápadný podnik v úzké a strmě stoupající uličce je pravidelně obsazený a nabízí skvělou domácí kuchyni a ochutnávku opravdu tradičních polských jídel. Ačkoli je menu vegetariánské a některá jídla i čistě veganská, pochutná si zde i ten, komu jinak na talíři k obědu pravidelně přistává kus masa. Paní šéfová a její pomocnice ho přesvědčí o tom, že i rostlinná bílkovina může být vynikající!

Na přelomu 9. a 10. století bylo na Zámeckém vrchu založeno první hradiště za vlády Boleslava Chrabrého. Ve 12. století byla postavena rotunda a ve 14. století bylo hradiště přestavěno na hrad kamenný. Dodnes se v zámeckém parku dochovaly právě rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava a také druhá dominanta – Piastovská věž z první poloviny 14. sto-
letí. Zbytky strážní věže a hradební zdi lemují malebný park, kde se o slovo hlásily už zkraje března první jarní květiny – narcisy a pestrobarevné krokusy.

Na úpatí Zámeckého vrchu najdeme lovecký klasicistní zámeček postavený na konci 30. let 19. století. V obnovené zámecké oranžerii je podnik Klubokawiarnia Presso, kde vznikl projekt Design Alive – vlastně první živá designová galerie v Polsku.

Obě města jsou úzce spjata historicky, kulturně i obchodně. Spolupráce se za posledních deset let otiskla například v projektech Open Air Museum, Zahrada dvou břehů / Těš se Těšínem, kdy proběhla revitalizace a oživení obou břehů řeky. Kromě naučných stezek, hřišť a sportovišť zde vznikla i nová cyklistická stezka a relaxační místa s lavičkami i neotřelými hobitími čítárnami.

Na českém břehu najdeme například zajímavou skulpturu s českými a polskými lingvistickými chytáky, kde si našinec procvičí znalost polštiny. Nebo tu jsou lavičky s citáty z písní Jaromíra Nohavici. Někdo se tady opravdu zamyslel nad tím, co potřebují lidé, kteří tady žijí. Instalovali zde také inteligentní osvětlení, které je nejenom řízeno detektory pohybu, ale má také wi-fi moduly a umožňuje precizní nastavení na dálku.

Na jakých elektrokolech jsme se vydali prozkoumávat zákoutí Českého i polského Těšína? Na plně vybavených trekingových strojích se středovými motory Motinova. Jednalo se o nízkonástupové elektrokolo Lovelec Teraka Low Step, které bylo vyvedeno ve výrazné a líbivé modré barvě. Pánský stroj Lovelec Triago Man pak byl antracitovo-oranžové barvy. Plná výbava obou kol zahrnuje blatníky, přední i zadní světla napájená z baterie, stojánek, zvonek a hliníkový zadní nosič s chytrým systémem na uchycení drobného nákladu pod gumový popruh, případně s možností montáže brašen. Oba e-biky mají mix komponentů Shimano včetně osmirychlostního (u model Triago) nebo devítirychlostního (u modelu Teraka) řazení doplněného brzdami Tektro a dalšími díly Promax, Suntour a Velo.

MOTINOVA PŘÍJEMNĚ PŘEKVAPILA

Výbava je to kvalitní a poctivá, vše je nastaveno dobře a funguje. Byli jsme zvědavi na projev hongkongského motoru Motinova, jenž svým tvarem, velikostí malého předního pastorku a také výraznější hmotností přes tři kilogramy nezapře lehkou inspiraci starší generací motoru Bosch. O to ale až tak nejde, z pohledu funkčnosti zde není moc co vytýkat vzhledem k předpokládanému použití takovéhoto elektrokola. Jeho záběr je jistý a dávkování dopomoci v jednotlivých režimech plynulé. Jízda je tichá a vnímáme pouze jemné bzučení, nijak nevybočující ze standardu motorů Bosch, Shimano nebo Bafang… Výrobce Motinova nabízí celou řadu pohonných jednotek a je již etablovaným hráčem v elektrokolovém odvětví. Přední rozeta s menším počtem zubů vyžaduje po pár tisících ujetých kilometrů pro jistotu kontrolu v servisu a případnou výměnu z důvodu opotřebení zubů, ke kterému dochází rychleji než u velkých převodníků. Ani to ale neznamená větší problém pro potenciální uživatele, neboť se jedná o standardní spotřební materiál, jenž se dá snadno vyměnit.

JISTĚ A POHODLNĚ

Užívali jsme si pohodlí na širokých a dostatečně polstrovaných sedlech Velo, respektive Selle Royal u lépe vybavené dámské Teraky. O tlumení jemných nerovností a dobré odvalování se starají 50milimetrové trekingové pláště Kenda s dostatečným vzorkem na cestovatelská dobrodružství i mimo asfaltové cesty. Posed na obou strojích je pohodlný, kola dostatečně odolná, a přitom živá a obratná. Obě varianty existují i v opačných verzích, to znamená Lovelec Teraka v pánském provedení a Lovelec Triago se sníženým rámem. Více informací a aktuální ceny najdete na webu výrobce www.lovelec.cz anebo u prodejců značky.

Text: Ondřej Vysypal, foto: archiv, autor

Facebook
WhatsApp
Twitter
LinkedIn
Email
Vytisknout

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Informace na našem webu jsou pro všechny zdarma, oproti tomu magazín je zpoplatněn. Můžete si ho tedy objednat pohodlně až do vaší schránky formou předplatného tištěné verze anebo do vašeho počítače, tabletu či chytrého telefonu.

E-bike od a do z

Doporučujeme

RoadCycling.cz

roadcycling.cz

electricbikers.cz

www.akumo.cz

www.repase-aku.cz

https://www.ervpojistovna.cz/cs/pojisteni-jizdnich-kol

PowerBox.one

www.powerbox.one