Výlet do Josefova Dolu pro mě znamená návrat do dětství. Obec leží v srdci Jizerských hor, v údolí řeky Kamenice pod tamní největší a nejmladší přehradou. Díky své poloze nabízí Josefův Důl řadu cyklotras. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě si zde přijdete na své. Od dominanty obce, novogotického kostela Proměnění Páně z roku 1865, jsme se vydali po cyklotrase 3020 k Protržené přehradě. Cestou jsme minuli roubenou budovu, kde bývala na přelomu 19.
a 20. století brusírna skla.
KRÁSA SKLÁŘSKÉ VÝROBY
Tradice broušení skla je v Josefově Dole stále zachována díky firmě Glass Pesničák, která se specializuje na výrobu broušeného, pískovaného a rytého skla. Můžete si tu prohlédnout tradiční broušení skla i broušené parfémové flakony, které se vyráběly koncem 19. a začátkem 20. století. Vše původními metodami jako před lety. Po zhruba dvou kilometrech jsme dojeli k Mariánskohorským boudám ležícím v nadmořské výšce 843 m n. m., jež jsou oblíbeným cílem turistů. Jedná se o malou osadu, která byla založena již v roce 1705, kdy se zde usídlila pastevecká enkláva krkonošského typu. Do minulého století se Mariánskohorské boudy nazývaly Fritzovy boudy. V současnosti se ale místo jmenuje po nedaleké Mariánské hoře. Vede zde také Jizerská magistrála.
PROTRŽENÁ PŘEHRADA JAKO MEMENTO
Nedaleko se nachází další turistické místo, Protržená přehrada. Přehrada na řece Bílá Desná byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení. Během několika minut zahynulo 65 osob a vznikly rozsáhlé škody na majetku. Přehrada nebyla nikdy obnovena a její trosky jsou dodnes mlčenlivým svědkem této tragédie. Dnes na místě uvidíte unikátní zbytky protržené přehrady, které sloužily po katastrofě jako odstrašující příklad nevhodného technologického postupu. Alespoň pak na základě těchto zjištění dokázali konstruktéři provádět přesnější a bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí budovaných po roce 1916. Z původně 200 metrů dlouhé a 14 metrů široké vodní nádrže zbyly jen hromady kamenů, trosky hráze, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola spojující přehradu s nedalekou Souší. Levé křídlo šoupátkové komory chybí, ale můžete ho nalézt o kus dál v lese, kam jej odvalil proud vody tryskající z průrvy hráze. Tato katastrofa na dlouhou dobu zastavila stavbu sypaných hrází ve světě. Protržená přehrada na Bílé Desné byla v roce 1996 prohlášena za kulturní památku.
STEZKA A VÝHLEDY
Okolo nádrže vede naučná stezka Protržená přehrada o délce jednoho kilometru, která vás na celkem šesti zastaveních podrobně seznámí s touto historickou událostí. Na informačních tabulích nechybí ani dobové fotografie. Nádherné výhledy na kaskády Bílé Desné umožňuje nová turistická vyhlídka. Vrátili jsme se zpět na rozcestí k Mariánským boudám a po cyklotrase 3019 zamířili na Čihadla. Vzácné rašeliniště Na Čihadlech v blízkosti Štolpišské silnice je přístupné díky novým povalovým chodníkům a také zrekonstruované a příjemné vyhlídce. Rašeliniště Na Čihadlech je největší přirozenou vodní plochou v Jizerských horách. Nachází se v sedle mezi Smědavskou a Černou horou. Své jméno získalo podle čihařů, kteří zde lovili ptáky pro zámeckou kuchyni na frýdlantském panství. Rašeliniště je místy až čtyři metry hluboké a je zvláštní i tím, že zde nerostou původní kleče, ale zakrslé smrky staré i několik stovek let.
HLUBOKÉ RAŠELINIŠTĚ
S rašeliništěm je spojována celá řada starých jizerských pověstí, například o nehodném zvoníkovi z Hejnic, jehož hříchy kdysi umlčely tamní zvony. Zvony odčaroval až kat, který k čihadelskému močálu s velkou námahou přivlekl černého kohouta, zakletou duši zvoníka, a se zaříkadly ji vhodil do bezedné tůně. Ze dvou stran je rašeliniště ohraničeno panelovými cestami. Štolpišská silnice vede z Knajpy do Ferdinandova, před rašeliništěm z ní k západu odbočuje panelová cesta na Kristiánov. Jízda po panelové „dálnici“, kdy se střídá dlouhé stoupání a klesání, byla trochu únavná, ale na elektrokole přeci jen snazší než na kole bez motoru.
ÚCHVATNÁ VYHLÍDKA
Odměnou nám potom byla zastávka u Krásné Maří. Ta je jednou z nejznámějších jizerskohorských vyhlídek. Nachází se nedaleko Tetřevích bud, na samém okraji severních svahů Jizerských hor, na dohled od jizerské magistrály, po které jsme přijeli. Ze žulového skaliska je úchvatný pohled na Frýdlantsko, na střechu hejnického chrámu, na údolí Štolpichu, na Ořešeník a dále na krajinu směrem k Novému Městu pod Smrkem s Jindřichovickým hřebenem v pozadí a vlevo s kopci Horní Lužice rozprostírajícími se v dáli. Krásná Maří svůj název získala od dolu na železnou rudu založeného roku 1582. Železo z něj údajně zpracovával slavný raspenavský hamr, po ústí štoly dnes však již není ani památky. Vrchol vyhlídky na Krásné Maří je od počátku 20. století zajištěn železným kovaným zábradlím, snadná cesta k ní je navíc ve skalách upravena několika vytesanými schůdky. Nezapomeňte tu zastavit, rozhodně nebudete litovat.
NÁVRAT HUSTÝMI LESY
Hustými lesy jsme se pomalu začali vracet do Josefova Dolu. Zastavili jsme ještě v Loveckém zámečku, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou sklárny na panský dům. Používá se také název Šámalova chata, podle dr. Přemysla Šámala, kancléře prezidenta T. G. Masaryka, který ji za první republiky užíval. Interiér byl obložen modřínem a apartmán s koupelnou byl zařízen stejně jako v Černínském paláci. Dnes slouží chata všem turistům k načerpání nových sil a je významnou křižovatkou jizerskohorských letních i zimních turistických cest.
Zdejší kraj je bohatý na nejrůznější rybníky. Jedním z nich je nedaleký jizerskohorský Blatný rybník, jenž leží na Blatném potoce při cyklotrase 3022 z Nové louky na Kristiánov. Původně byly na tomto místě rybníky dva. Ovšem Dolní rybník pohltila Josefodolská přehrada. Horní rybník, zvaný dnes Blatný, byl vybudován pro potřeby tehdejší panské pily a až do roku 1897 býval jedinou vodní nádrží v Jizerských horách. Rybník je dostupný pěšky či na kole, v zimě potom na běžkách. V jeho okolí se nachází turistické a cykloturistické značené trasy, po kterých se běhá mimo jiné tradiční dálkový závod na běžkách Jizerská padesátka.
ZÁVĚR U PŘEHRADY
Naší poslední zastávkou byla Josefodolská přehrada, největší a zároveň nejmladší přehrada v Jizerských horách, která má dvě sypané hráze, jež zadržují 23 milionů kubických metrů vody. Nádrž je zásobárnou pitné vody pro Jablonec, Liberec a Českolipsko, takže koupání je zde zakázáno. Do bezprostředního okolí přehrady turisté přístup nemají, přesto je jejich častým cílem, a to hlavně díky nádhernému okolí a dobře upraveným cestám, které oceníme i my cyklisté. Pohled na tak velké vodní dílo je nezapomenutelný. Najeli jsme necelých 45 km v kopcovitém terénu, takže dopomoc motoru jsem velmi ocenila. Náročnější než stoupání ale byla jízda po nekonečné panelové magistrále, která se lesem táhne a moc neubíhá. To však dobře vynahradí krásná příroda a vyhlídky do okolí.
statistika výletu
OBLAST: JIZERSKÉ HORY – OKOLÍ JOSEFOVA DOLU, LIBERECKÝ KRAJ
DÉLKA TRASY: 45 KM
MINIMÁLNÍ VÝŠKA: 577 M
MAXIMÁLNÍ VÝŠKA: 981 M
OBTÍŽNOST: TĚŽKÁ
SPOTŘEBA BATERIE: CELÁ
TRASA: JOSEFŮV DŮL – PROTRŽENÁ PŘEHRADA – NA ČIHADLE – KRÁSNÁ MÁŘÍ – NOVÁ LOUKA – V. N. JOSEFŮV DŮL – JOSEFŮV DŮL
VÍCE INFORMACÍ O AUTORCE: WWW.LASOUL.CZ
