Zapomeňte na obvyklé cyklo maratony. Sun Trip 2024: Destination Sahara je závod solárních kol, který vyžaduje nejen fyzickou sílu, ale i technické know-how jezdce, plus samozřejmě schopnost orientace a navigace. Neméně důležitá je i kvalitní technika. Letos 12. dubna se na start v Lyonu postavilo 16 týmů, které vyrazily na zhruba 7000 km dlouhou trasu z Francie do Maroka a zpět. Mezi nimi i dva Češi, Michael Polák a Jiří Štrupl. Oba na lehokolech, která ve své firmě Cargobikes.cz postavil právě Jirka. Nejsou to ale jediná dvě česká kola v závodě. Právě naopak! Ze sedmnácti kol, která jsou v závodě, je celkem 11 postaveno v Česku. Vyjma oněch dvou zmíněných pochází 8 z dílny uherskobrodského výrobce lehokol a tříkolek AZUB a také jede velomobil WAW od brněnské Katangy.
NABÍJENÍ ZA JÍZDY I BĚHEM ZASTÁVEK
Princip solárních kol je vcelku jednoduchý. Jde vlastně o elektrokola upravená tak, aby se jejich baterie nabíjela ze solárních panelů. V případě závodní kategorie navíc není možné jiné nabíjení používat. Velikost fotovoltaických panelů je omezena na 2,5 m² za jízdy pro jednomístná kola a 3,25 m² pro tandemy. Ve chvíli, kdy kolo stojí, je možné použít i další přídavné panely, celková plocha všech FVE panelů však nesmí překročit 4 m². Za jízdy tak mají jezdci zpravidla k dispozici výkon 200 až 500 Wp. Šířka kola nesmí být větší než jeden metr a délka včetně vozíku pak musí být maximálně 6 metrů. Počet motorů ani jejich typ či výkon není určen, maximální napětí plně nabité baterie ale nesmí překročit 60 V. Její kapacita ovšem není omezena. Další restrikcí dle pravidel závodu je maximální rychlost, do které může motor kolu pomáhat, což je 45 km/h.
ZNAČKOVÁ KOLA I KUTILSKÁ ŘEŠENÍ
Kola samotná povětšinou pocházejí z dílny některého z renomovaných výrobců lehokol, ale celý elektropohon a solární nabíjení je nadesignováno samotnými závodníky a jako celek se nedá koupit. Je tedy vždy na každém, jak poskládá jednotlivé dostupné komponenty, jak vyřeší umístění panelů atd. Sun Trip se jezdí už od roku 2013, kdy vítěz v průměru urazil za den jen něco málo přes 200 km, avšak technologie se značně vylepšila a letošní denní průměr pravděpodobně přesáhne 350 km. Důvodem je také to, že špička závodu používá naklápěcí panely a ti nejlepší mají dokonce naklápění řízené mikroprocesorem tak, že čidlo na panelu sleduje intenzitu slunečního záření, výkon fotovoltaiky a automaticky hledá nejlepší polohu. Tím se maximalizují energetické zisky a zvyšuje průměrná rychlost.
ČAS SE SLEDUJE
Za slunečních dní, jaké dnes panují třeba ve Španělsku, kterým závodníci projížděly na začátku závodu, je poměrně běžné, že ujetá denní vzdálenost překročí až 300 km. Rekord závodu je dokonce 475 km, na kterou se před několika dny dostal vítěz z roku 2021 Jean-Marc Dubouloz se svým velomobilem WAW. Je ale nutné vzít v potaz, že jedno z dalších pravidel určuje, že závodníci mohou být na trase jen od sedmi ráno do půl deváté do večera. Místo dostupných 24 hodin tak mohou jet pouhých 13,5 hodiny. Těžší chvíle tak přicházejí ve dnech, kdy je zamračeno nebo dokonce prší. Pak přijde na řadu z větší části síla a vytrvalost jezdce a začíná rozhodovat hmotnost elektrokola, schopnost střídmě využívat energii uchovanou v bateriích a případně se také podle předpovědi upravuje nebo mění trasa. Ta totiž není nijak nalajnovaná. Na trati závodu je letos jen 12 kontrolních bodů, povinný trajekt ze Španělska do Maroka a zpět a také zakázaný úsek pobřežní marocké silnice. Zbylou trasu si jezdci plánují dle svých potřeb a stylu jízdy.
FANDÍME NAŠIM!
Závod samotný můžete díky GPS trackingu každého jezdce sledovat online ZDE, případně na sociálních sítích The Sun Trip. A že už došlo na několik zajímavých momentů. Mimo technické poruchy šlo také o havárii z důvodu extrémního větru, ale s výsledky dokázalo zamíchat i sněžení anebo samotné pravidlo určující, kdy závodníci mohou jet a kdy už ne.
text Honza Galla, foto archiv The Sun Trip 2024
